Přečteno /červen a červenec 2016

4. 8. 2016


CESTOVNÍ PRŮVODCI PO KUBĚ
Moje čtení v červnu patřilo z velké části studování průvodců a čtení článků o Kubě. Většinu průvodců si půjčuji v knihovně, kdybych si měla všechny kupovat, asi bych se nedoplatila a taky bych už je doma neměla kam dávat! :))

Už dlouho mám nejradši průvodce z řady The Rough Guide a Společník cestovatele. V Rough Guidech je málo obrázků, ale zato je opravdu podrobný, je tu velikánská spousta textu a zajímavostí. A ten o Kubě je navíc napsán opravdu vtipně, autor tu pěkně vysvětluje, proč některá místa ani nestojí za vidění a kde se rozhodně nechcete ubytovat. :)) Společníka cestovatele si zase oblíbil můj drahý, protože je tam naopak spousta obrázků a text jen opravdu stručný. Natištěný je na pěkném silném papíře, takže se při výletech pěkně pronese! Většinou ale jezdíme s oběma, protože se vzájemně hezky doplňují.



BARBORA ŠŤASTNÁ: ŠŤASTNÁ KNIHA
S sebou na Kubu jsem si sbalila Šťastnou knihu od Barbory Šťastné, kterou nejspíš budete znát z jejího blogu nebo článků pro časopis Elle. Knížka je to moc milá, přesně takové oddechové čtení na dovolenou, které jsem potřebovala! :)) Narazila jsem na ni celkem náhodou v knihovně při hledání v regále právě vrácených knih. Tento a ještě ten s nápisem nové knihy mám nejradši. Mám sice seznam knížek, které bych si ráda přečetla, ale ty jsou buď 20x rezervované nebo na ně tak nějak zrovna nemám náladu. Navíc prohlížení takového mixu knížek je dobrodružné a moc mě baví pocit, že nikdy nevím, co zajímavého objevím.
****


BIJA BENNETOVÁ: EMOČNÍ JÓGA
Kniha s podtitulem "Jak tělo může uzdravit mysl" je návodem, který má pomoci setkat se s emocemi, transformovat je a uzdravit. Podstatou dobrého zdraví je podle ní soulad fyzické i mentální části sebe sama. A pokud si v sobě neseme nějaký emoční konflikt nebo problém, zůstáváme oslabení bez ohledu na to, v jaké kondici se právě nachází naše tělo. Myšlenka je to určitě zajímavá a to že pozitivní mysl přispívá k dobrému zdraví je úplně jasné a časem prověřené. Zajímavá knížka!

"Ve starodávných jógových textech jsou emoce popsány jako vlny, vrtti, nebo výkyvy vědomé mysli. Jakýkoliv druh smyslového vnímání, např. radost či bo­lest, může být zpětně vystopován jako druh nerovnováhy mezi tělem a myslí. Setrváme-li v nervozitě nebo zmatku, ztrácejí naše emoce svůj přirozený rytmus a my upadáme do deprese, strachu nebo neklidu. Pokud se svými emocemi budeme zabývat a budeme své reakce transformovat, emoční vlny se zklidní. Zpětné sledování emočních vln až k jejich zdroji nás přivede k objevení našeho přirozeného stavu radosti.

Emoce jsou fyzické, nikoliv psychické, a vědci si to nyní začínají uvědomovat. Emoce fungují jako spojnice mezi naším tělem a naší myslí. Každý z nás je psychosomatickým systémem. Emoce fungují jako spojnice mezi naším tělem a naší myslí. Základ západní kultury tvoří přesvědčení, že myšlení je daleko důležitější než cítění. Také na Východě často pohlíželi na emoce s despektem. Východní spirituální tradice podporovala ideál kontemplace, oproštěnosti od vnějšího světa a klidu a často to mylně nazývala osvícením či nirvánou. Dokonce i zažitý stereotyp — jógin sedící v hluboké meditaci — varuje před ničivou silou emocí.

Pokud však emoce vezmeme na vědomí, pochopíme je a projevíme, potom mají stejnou hodnotu jako kterýkoliv jiný léčebný zákrok. Když zůstaneme se svými emocemi v kontaktu, tzn. že jim budeme naslouchat a pomocí těla a mysli s nimi pracovat a směrovat je, získáme tak přístup k léčivé moudrosti, která sídlí v každém z nás."

(převzato z anotace)
***


STIEG LARSSON: TRILOGIE MILÉNIUM 
(Muži, kteří nenávidí ženy; Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda)
V červenci jsem se naplno ponořila do severské detektivní trilogie Milénium. Přiznám se, že kniha Muži, kteří nenávidí ženy mě ze začátku moc nebavila, ale když se děj postupně rozvinul, nemohla jsem se odtrhnout, abych zjistila, jak že to vlastně bylo! Na to, jak jsou knížky tlusté, jsem je měla přečtené opravdu rychle. A teď už se moc těším, až si pustím film, opravdu doporučuji!
*****

Četli jste některou z knížek? Jak se vám líbily? A co zajímavého právě čtete vy?
Mějte se krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

  • Sdílet:

Mohlo by se vám také líbit:

12 komentářů

  1. Millenium mozem citat donekonecna. Najskor som videla jednotku ako film a skoro rok mi trvala ho stravit a prijat . Potom som si precitala dvojku a trojku zo zvedavosti a su to pre mna knihy plne energie a zivota. Az po tychto dvoch som si precitala jednotku.
    Teraz som precitala Storocneho starceka, ktory....... spociatku ma bavil, potom ma nudil. Tak som siahla po Michalovi Orolinovi a neho Strme cesty k Himalajam.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem na filmy moc zvědavá! Většinou si totiž knížky při čtení představuju úplně jinak, než jak je pak natočí :)) A staříka mám taky na seznamu, tak uvidím, jak se mi bude líbit. Krásné léto!

      Vymazat
  2. Žádnou z knížek neznám, já teď dočetla Zmizelou :)

    BLOND SITE

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zmizelou mám taky na seznamu....mám ten seznam už pěkně dlouhý! :D

      Vymazat
  3. Milénium jsem taky četla, příběh mě úplně pohltil. Film (viděla jsem jenom první díl) se mi moc nelíbil, ale já moc nejsem fanda filmů no.. Knížka o józe vypadá zajímavě :)

    MY COZY CORNER

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem zvědavá, jak se bude líbit mně. Byl to ten švédský nebo americký? Já si asi pustím pro porovnání oba :))

      Vymazat
  4. Tak Milenium je trilogie, ke ktere se vracim vzdy velmi rada.... Ale i filmova verze je genialni..Ale jen ta svedska..

    OdpovědětVymazat
  5. Mám to s těmi polícemi stejné - nejlepší jsou nové knihy a vrácené, nedávno jsem tam našla Zelený stan :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Žejo! Vždycky jsem zvědavá, co tam objevím :))

      Vymazat
  6. Už kolikrát jsem si říkala, že si Šťastou knihu musím půjčit a u nás v knihovně jsem na ní zatím nenarazila :(. Milénium je pro mě srdcovka - byly to první knihy, které mě přivedly k severským detektivkám a já jsem za to moc ráda. Moc dobře se všechny čtou a přesně si vybavuju ten pocit, kdy člověk prostě musí číst hned další díl, jinak by se z toho zbláznil... ;o). Musím říct, že pokračování od Davida Lagercrantze Dívka v pavoučí síti už je bohužel trochu slabší :(. PS: za mě rozhodně švédská verze, ta americká je prostě moc... americká ;o). Uvidíš sama :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak už jsem viděla oba filmy, prvně teda ten americký a možná se mi líbil malinko víc, že byl takový akčnější :D Na ten švédský jsme koukali až jako druhý a zdál se mi takový rozvleklý...ale možná to bylo i tím, že byl až druhý :)) A na Dívku v pavoučí síti mrknu, díky! :))

      Vymazat

Moc děkuji za všechny komentáře a připomínky, všechny poctivě čtu :))
Psát mi můžete i na email sem (klik)